Slovanský jazykový atlas

23.6.2020

Petra Přadková (Ústav pro jazyk český)

Nadnárodní atlasy jsou důkazem, že v areálové lingvistice lze překročit hranice jednotlivých národních jazyků. Patří k nim i významné atlasy, na jejichž tvorbě mají velký podíl čeští dialektologové – již ukončený Karpatský jazykový atlas (Obščekarpatskij dialektologičeskij atlas, 1987–2003) i stále probíhající multinárodní projekty Evropský jazykový atlas (Atlas linguarum Europae)a Slovanský jazykový atlas (Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas), jehož poslední svazek nedávno vydalo Nakladatelství Academia.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Databáze dějin všedního dne

5.3.2020

Milan Hlavačka, Vojtěch Kessler, David Smrček (Historický ústav)

Databáze dějin všedního dne je jedním z výstupů dlouhodobého mezinárodního vědecko-výzkumného projektu, na kterém se podílí Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien a Historický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Jedním z cílů tohoto projektu je vytvoření dokumentační sbírky starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Již dnes představuje tato sbírka cenné svědectví o životě prostých lidí v dřívějších dobách. Obsahuje více než čtyři stovky životopisných záznamů různého obsahu, v současné době digitalizovaných a katalogizovaných. Všechna data jsou volně dostupná v rámci online databáze biblio.hiu.cas.cz.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Vyhlazovací tábor Kulmhof/Chełmno a jeho české oběti

4.2.2020

Jiří Padevět (Středisko společných činností)

Vyhlazovací tábor Kulmhof/Chełmno, na rozdíl od známých táborů Auschwitz, Mauthausen, Buchenwald, Gross-Rosen a stovek dalších, nepatřil do soustavy koncentračních táborů SS. Dokonce nepatřil ani k táborům operace Reinhard, zřízeným jen a pouze k okamžitému vraždění lidí, které nebyly ničím jiným než pouze peklem s miliony mrtvých (ve třech táborech operace Reinhard, tedy v táborech Treblinka, Sobibor a Belzec, bylo zavražděno více lidí, než v celém komplexu Auschwitz). Příběh tábora Kulmhof/Chełmno není děsivý a varovný jenom počtem zavražděných, ale i tím, že byl výsledkem lokálního rozhodnutí. Důsledkem panství nacismu, který i subalterním úředníkům ponechával při vraždění volnou ruku.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Archiv Jana Patočky

24.9.2019

Jan Vít, Dana Léwová (Filosofický ústav)

V den úmrtí filosofa Jana Patočky (1907–1977), v té době mluvčího Charty 77, odvezli nejvěrnější posluchači jeho přednášek a neoficiálních bytových seminářů z filosofova bytu veškerou písemnou pozůstalost, aby snad nepadla nenávratně do rukou Státní bezpečnosti. Toho dne symbolicky vznikl Archiv Jana Patočky.
Ukrytá pozůstalost byla v následujících letech postupně zpracovávána, uspořádávána a samizdatově vydávána. Celý archivní korpus, soustřeďovaný v letech 1977–1989 jako významná součást neoficiální disentní produkce, spolu s doprovodnými edičními a badatelskými aktivitami, se stal základem dnešního Archivu Jana Patočky, založeného při Filosofickém ústavu ČSAV 1. ledna 1990 a působícího v rámci Akademie věd České republiky do dnešních dnů. Brožura čtenáře seznamuje nejen s jeho historií, ale i digitální a virtuální přítomností a budoucností.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Sto let IAGA a studium magnetického pole Země

15.8.2019

Eduard Petrovský, Mioara Mandea, Pavel Hejda (Geofyzikální ústav)

Mezinárodní asociace pro geomagnetismus a aeronomii (IAGA) je jednou z osmi asociací sdružených v Mezinárodní unii pro geodézii a geofyziku (IUGG). Výzkum prováděný v rámci IAGA se zaměřuje na magnetické a elektrické vlastnosti zemského jádra, pláště a kůry, střední a svrchní atmosféry, ionosféry a magnetosféry, jakož i Slunce, slunečního větru, dalších planet a meziplanetárních těles. Po poválečných diskusích v roce 1918 v Londýně a Paříži byla v Bruselu 28. 7. 1919 založena IUGG, jejíž součástí byla i sekce D – Zemský magnetismus a elektřina, později přejmenována na IAGA.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Centre for Medieval Studies

4.7.2019

Mgr. Robert Novotný, Ph.D., Pavel Soukup, Ph.D., Mgr. Václav Žůrek, Ph.D. (Filosofický ústav – Centrum medievistických studií)

The Centre for Medieval Studies was founded in 1998 as a joint body of the Academy of Sciences of the Czech Republic and Charles University. It was tasked with providing a platform for cooperation in advanced research and post-graduate studies between the two founding institutions in fields dealing with the Middle Ages – especially in areas transgressing the boundaries of traditional disciplines – and gaining the necessary contact with international research. Today, the CMS is engaged in fundamental research as part of grant projects in medieval studies, and organizes events to support the scientific education of doctoral candidates.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Meziválečná ruská emigrace a SLÚ

26.2.2019

PhDr. Dana Hašková (Slovanský ústav)

Po revoluci v r. 1917 utíkaly před bolševiky z Ruska na Západ tisíce lidí. Mezi zeměmi, které těmto emigrantům pomáhaly, zaujímala Československá republika zvláštní místo. V r. 1921 vláda schválila tzv. Ruskou pomocnou akci, která probíhala až do r. 1936. Emigranti přijížděli do ČSR dokončit studia, pokračovat ve vědeckých a pedagogických pracích, zakládali zde ruská a ukrajinská školní zařízení různých stupňů.
Když v r. 1928 zahájil Slovanský ústav fakticky svoji činnost, spojila s ním svůj další vědecký život i řada významných ruských i ukrajinských vědců a profesorů, kteří se v něm nadále věnovali odborné činnosti. Všichni tito členové Slovanského ústavu z řad emigrace v Československu buď strávili alespoň část svého života, nebo ho často navštěvovali a pořádali zde přednášky. Kromě toho byli mezi zahraničními členy ústavu další emigranti, kteří však trvale žili jinde v zahraničí. Do začátku druhé světové války se tak členy ústavu stalo celkem 54 vědců z řad ruské a ukrajinské emigrace.
Od r. 1993 probíhá ve Slovanském ústavu výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu, zaměřený na informační, historické, literární a vědecké badatelské aspekty emigrantologie. Výsledkem práce badatelů se během následujících let staly nejen publikace různého druhu, které významně přispěly k rozvoji výzkumu daného oboru v České republice, ale i výstavy určené široké veřejnosti. Emigranti se podíleli na rozvoji naší vědy, kultury a umění, podíleli se na významných stavbách, dosahovali sportovních úspěchů. Slovanský ústav se tak již téměř tři desetiletí snaží alespoň částečně připomínat jejich zásluhy a vytvořit solidní materiálovou základnu pro další výzkumy.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Rukopisy královédvorský a zelenohorský

15.11.2018

PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)

Rukopisy královédvorský a zelenohorský představují nejen nedořešenou záhadu, ale v době mezi nálezem roku 1817 a kritikou ze strany T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků roku 1886 to byla také nejvydávanější, nejhájenější a nejpřekládanější česká literární díla. Mystifikace, včetně těch historizujících, tvoří navíc dodnes jeden z příznačných, i v přítomné době pozoruhodných jevů moderní české kultury. Jak se s Rukopisy v průběhu dvou staletí česká společnost vyrovnávala a jak jsou v ní přítomny dnes? Představují ryze českou historickou epizodu, anebo měly evropské protějšky? A pokud ano, jaké byly jejich osudy?

Publikace ke stažení zde (PDF).

Centrum medievistických studií

31.8.2018

Václav Žůrek, Pavel Soukup, Robert Novotný (Filosofický ústav)

Centrum medievistických studií bylo založeno roku 1998 jako společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Pracoviště dostalo za úkol poskytovat platformu pro spolupráci obou zakladatelských institucí při pokročilém výzkumu a postgraduálním studiu v oboru věd o středověku, a to zejména v oblastech překračujících meze tradičně zavedených disciplín a za nezbytného kontaktu s mezinárodním bádáním. Dnes se Centrum věnuje základnímu výzkumu v rámci řešení grantových projektů z oboru středověkých studií a současně organizuje akce na podporu vědecké výchovy doktorandů.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách

25.10.2017

Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách tvoří podstatnou a nedílnou část českého písemnictví, kultury a vzdělanosti. Zároveň je také součástí širokého proudu slovanského písemnictví, které se rozvinulo zejména u jižních a východních Slovanů. V předložené publikaci přehledným způsobem představujeme především výsledky literární činnosti, které vycházely z cyrilometodějského díla na Velké Moravě a které byly, jako jeho pokračování, součástí kultury středověkých Čech.
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., je jediným akademickým pracovištěm v České republice, které se představenou problematikou zabývá jak ve velmi širokém tematickém záběru, tak různým způsobem zpracování (lexikografické práce, činnost ediční, vědecké studie a monografie). Představenou publikaci připravili členové oddělení paleoslovenistiky a byzantologie (František Čajka, Martina Čechová, Václav Čermák, Martina Chromá, Vladislav Knoll, Václav Konzal, Petra Melichar, Štefan Pilát a Kateřina Spurná).

Publikace ke stažení zde (PDF)