|
|
Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.
Těšíme se na Vaše náměty. |
|
|
Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku… Těšíme se na Vaše náměty.
|
Archiv aktualit
Děti a bilingvismus
Kateřina Chládková, Lucie Jarůšková, Michaela Svoboda (Psychologický ústav, Filozofická fakulta UK)
Co to znamená být bilingvním mluvčím? Může mít bilingvismus nějaká rizika? Existuje falešný bilingvismus? A co je to bimodální bilingvismus? V této brožuře se věnujeme bilingvismu tak, jak ho vnímá dnešní věda. Přinášíme poznatky o tom, v čem se monolingvní a bilingvní jazykový vývoj u dětí podobá, a v čem může být naopak odlišný, seznamujeme s různými typy bilingvismu a přibližujeme některé ze strategií, kterými se lze při bilingvní výchově nechat inspirovat. Dotýkáme se i oblasti bikulturality a otázek, jak spolu může více jazyků interagovat v jedné mysli a ovlivňovat pohled na svět. Věnujeme se také často opomíjenému tématu bilingvismu napříč jazykovými modalitami. V neposlední řadě vyvracíme mýty, které ohledně bilingvismu panují. Ke každé z obsažených sekcí poskytujeme krátký slovníček s důležitými pojmy, a nechybí ani boxíky s doporučenou literaturou pro ty, kteří by se chtěli dozvědět více.
Publikace ke stažení zde (PDF).
20.6.2024
Ve stopách malíře Josefa Jambora
Petr Halas, Eva Kallabová, Jan Lacina (Ústav geoniky)
Výtvarné umění podnítilo vznik vlastních výzkumných oborů, ale jeho studium má rovněž interdisciplinární přesah do přírodních a společenských věd a také do aplikační roviny. Vhodným příkladem je využití realistické krajinomalby a grafiky (vytvořené do cca 60. let 20. století) ve výzkumu změn krajiny. S pomocí obrazů lze zkoumat jak širší krajinné celky (např. změnu struktury krajiny), tak i detaily (např. zarůstání skalních výchozů, mizení drobných krajinných prvků); podle preciznosti malíře lze někdy identifikovat dokonce jednotlivé rostlinné druhy (v obrazech Josefa Jambora např. řeřišnici hořkou, kuklík potoční, vřes obecný). Blatiny, které se nacházejí v malířsky frekventované oblasti Žďárských vrchů, se od roku 1941 staly druhým domovem akademického malíře Josefa Jambora. Prostřednictvím jeho díla lze na šesti zastaveních (místech vzniku obrazů) mezi Krátkou a Blatinami posoudit změny, které se v krajině odehrály. Připravená trasa nabízí nevšední turistický zážitek kontaktu přírody s výtvarným uměním.
Publikace ke stažení zde (PDF).
20.6.2024