Ve stopách malíře Josefa Jambora

20.6.2024

Petr Halas, Eva Kallabová, Jan Lacina (Ústav geoniky)

Výtvarné umění podnítilo vznik vlastních výzkumných oborů, ale jeho studium má rovněž interdisciplinární přesah do přírodních a společenských věd a také do aplikační roviny. Vhodným příkladem je využití realistické krajinomalby a grafiky (vytvořené do cca 60. let 20. století) ve výzkumu změn krajiny. S pomocí obrazů lze zkoumat jak širší krajinné celky (např. změnu struktury krajiny), tak i detaily (např. zarůstání skalních výchozů, mizení drobných krajinných prvků); podle preciznosti malíře lze někdy identifikovat dokonce jednotlivé rostlinné druhy (v obrazech Josefa Jambora např. řeřišnici hořkou, kuklík potoční, vřes obecný). Blatiny, které se nacházejí v malířsky frekventované oblasti Žďárských vrchů, se od roku 1941 staly druhým domovem akademického malíře Josefa Jambora. Prostřednictvím jeho díla lze na šesti zastaveních (místech vzniku obrazů) mezi Krátkou a Blatinami posoudit změny, které se v krajině odehrály. Připravená trasa nabízí nevšední turistický zážitek kontaktu přírody s výtvarným uměním.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Archiv zvukových záznamů nářečních promluv

20.3.2024

Marta Šimečková (Ústav pro jazyk český)

Součástí sbírek dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., je Archiv zvukových záznamů nářečních promluv. Archiv je budován od padesátých let 20. století a je dodnes průběžně doplňován o nové nářeční záznamy. Obsahuje nahrávky z celého území České republiky s celkovou stopáží kolem 620 hodin, také několik nahrávek ze zahraničních enkláv českého jazyka. Jde tak o největší fonotéku svého druhu na světě. Některé nahrávky obsažené v ar chivu jsou velmi vzácné, zvláště ty nejstarší jsou cenným (a někdy i jediným) zdrojem informací o zvukové podobě nářečí v minulosti. Brožura seznamuje čtenáře s historií, současností i budoucností archivu. Představuje způsob sběru jazykového materiálu a zásady terénních výzkumů, katalogizaci zvukových souborů a pořizování jejich transkriptů, vytváření online databáze a nářeční fonotéky.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Pod podpatkem generalissima

8.12.2023

Jan Hasil, Iva Hrušková, Daniel Pilař, Petr Hasil, René Kyselý (Archeologický ústav, Praha)

Výzkum pracovního tábora v rámci staveniště pomníku J. V. Stalina z let 1949 až 1955 dosáhl na jaře r. 2021 mimořádného veřejného zájmu. Zaprvé se bezprostředně dotkl neslavně proslulého místa v rámci (historické) topografie Prahy. Zadruhé vstoupil do otázek a období, které si veřejnost doposud nespojuje s oborem archeologie. V neposlední řadě pak proběhl v době lockdownu společnosti, takže četní zástupci médií, lokálním letenským věstníkem počínaje a The Guardian konče, rádi nabídli atraktivní téma, které naprosto nesouviselo s tehdejší tragickou a bezvýhlednou každodenností. Mnoho podstatných otázek jsme v době probíhajícího výzkumu ještě zodpovědět nedokázali. Touto brožurou bychom proto veřejnosti chtěli poskytnout ucelenou zprávu o výsledcích „ostře sledovaného“ archeologického výzkumu v srdci Prahy.

Publikace ke stažení zde (PDF).

The Oriental Institute Library

22.11.2023

Reysa Alenzuela (OI CAS)

The Oriental Institute Library, established in 1931, is a dynamic knowledge institution housing over 140,000 volumes and a wealth of historical artifacts and scholarly information. It provides a rich repository of knowledge, fostering the exchange of wisdom, and preserving the diverse resources about the history, cultures, religious systems and languages of the countries of Asia and Africa.

Beyond being a place for finding reliable information, it offers a wide range of services, ensuring its invaluable resources are accessible to scholars and the public alike. The libraryʼs commitment to fostering interdisciplinary research and its vision for a user-friendly digital platform highlight its crucial role in promoting cultural diversity and global understanding.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Církevněslovanská kultura v Rumunsku

7.9.2022

Vladislav Knoll (Slovanský ústav)

Církevněslovanská kultura, která rozkvétala ve středověku a raném novověku na území dnešního Rumunska a Moldavské republiky, patří mezi nejoriginálnější „potomky“ cyrilometodějské misie. Jazyk vycházející ze staroslověnštiny zde totiž plnil podobnou roli jako latina v českých zemích. Vzhledem ke specifickým metodám jazykové výuky a míšení různých tradic jsou však projevy této psané kultury jazykově velmi pestré. Studium této pozoruhodné kultury stojící na styku střední, východní a jihovýchodní Evropy nám může pomoci pochopit mechanismy soužití různých kulturních tradic a jazyků ve středověku a raném novověku. Vzhledem k tomu, že právě jazykové a kulturní dějiny jsou základem identity současných evropských národů, objektivní studium podobných kulturních areálů nám pomáhá lépe porozumět současnosti. Tento výzkum je podpořen výzkumným programem Anatomie evropské společnosti v rámci Strategie AV 21.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Tradice a současnost masarykovských studií

25.5.2022

Jana Dvoráková, Dagmar Hájková, Helena Kokešová, Lucie Merhautová, Jakub Štofaník, Josef Tomeš, Martin Klečacký (ed.) (Masarykův ústav a Archiv)

V červenci 2022 uplynulo devadesát let od zřízení Ústavu T. G. Masaryka, první prezidentské knihovny v Evropě, která měla za úkol pečovat o odkaz prvního československého prezidenta a nadále jej rozvíjet. Následné historické události, válečný konflikt a doba komunistické totality ovšem zcela znemožnily fungování ústavu, některé jeho sbírky se ztratily, další byly účelově rozděleny či předány do správy jiných institucí. Teprve po pádu komunistického režimu mohl být ústav obnoven, jeho neutěšený personální a finanční stav ovšem vyřešilo až zřízení Masarykova ústavu v rámci Akademie věd ČR. Publikace ukazuje složitý vývoj, kterým Masarykův odkaz v podobě jeho archivu a knihovny prošel, představuje tradici i současný stav výzkumu osobnosti T. G. Masaryka, jeho života a díla v kontextu politických, sociálních či náboženských dějin druhé poloviny 19. a 20. století, a zároveň obsahuje důležité odkazy pro případné zájemce o tuto problematiku.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Recepce antické kultury v databázích

7.4.2021

Jan Bažant, Daniela Čadková, Eliška Poláčková, Alena Sarkissian, Marta Vaculínová (Filosofický ústav)

Olympos není jen mytické sídlo řeckých bohů, ale také souhrnný název tří obrazově-textových databází, které vytvořilo oddělení antické kultury a její recepce FLÚ AV ČR, v. v. i., jako nástroje k evidenci, popisu a zkoumání recepce antiky v české kultuře. Jeho součástí jsou databáze Antika v nápisné kultuře českých zemí, Inscenace antického dramatu v českých zemích a Antická inspirace ve výtvarném umění.

Publikace ke stažení zde (PDF).

The Czech Historical Review

2.3.2021

Jaroslav Pánek (Historický ústav)

The Czech Historical Review is an example of a scientific periodical, which has always had the ambition to play a coordinating role in the historical sciences in the Czech lands. Thanks to the exceptional personalities who stood at its birth in 1895 (Jaroslav Goll and Antonín Rezek, later Josef Pekař) and in 1990 at its rebirth (František Šmahel), the acronym “ČČH” has become a good brand. The journal withstood the difficulties brought about by the changing political situation and sometimes the unsatisfactory financial possibilities of the publisher. It closed twice under the pressure of dictatorship – first the Nazi (1941), then the Communist (1950/1951) – and in the period of obligatory Marxist-Leninist ideology it experienced (under the name The Czechoslovak Historical Review, 1953–1989) a deep decline in which the results of standard scientific work were difficult to push through next to the dogmatically conceived texts. The rising from the ashes in the 1990s proved that The Czech Historical Review has its place in Czech and international historiography and that its service to the field is both possible and necessary.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Český časopis historický

23.10.2020

Jaroslav Pánek (Historický ústav)

Český časopis historický je ukázkou vědeckého periodika, které mělo vždy ambici sehrávat koordinační úlohu v historických vědách. Díky výjimečným osobnostem, které stály roku 1895 u jeho zrodu (Jaroslav Goll a Antonín Rezek) a v roce 1990 u jeho znovuzrození (František Šmahel), se zkratka ČČH stala dobrou značkou. Časopis vzdoroval těžkostem, které přinášela měnící se politická situace a občas i neuspokojivé finanční možnosti vydavatele. Dvakrát zanikl pod tlakem diktatury – nejprve nacistické (1941), potom komunistické (1950/1951) – a v období obligatorní marxisticko-leninské ideologie zažil (pod názvem Československý časopis historický, 1953–1989) hluboký propad, v němž se výsledky standardní vědecké práce obtížně prosazovaly vedle dogmaticky pojatých textů. Povstání z popela v devadesátých letech 20. století prokázalo, že v české i mezinárodní historiografii má ČČH své místo a že jeho služba oboru je možná a zároveň nezbytná.

Publikace ke stažení zde (PDF).

History of Everyday Life Database

17.9.2020

Milan Hlavačka, Vojtěch Kessler, David Smrček (Historický ústav)

The History of Everyday Life Database is one of the outcomes of an international research project involving the Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien and the Institute of History of the Czech Academy of Sciences. One of the objectives of this project is to create a documentary collection of old memories, family chronicles, diaries and other biographical recollections. Today, this collection represents valuable testimony to the lives of ordinary people in periods gone by. It contains over four hundred biographical records of various sizes, now digitised and catalogued. All data is freely available at the online database biblio.hiu.cas.cz.

Publikace ke stažení zde (PDF).