Slovník nářečí českého jazyka
9.6.2016
PhDr. Martina Ireinová, Ph.D., PhDr. Hana Konečná (Ústav pro jazyk český, Brno)
Asi nikoho nepřekvapí, že v českých nářečích brumbál není ředitel Školy čar a kouzel v Bradavicích a baroš není slavný fotbalista. Ale víte, že bába v našich nářečích není jen stará žena, že borec nemá nic společného s přeborníkem a že cimbuří není ozubené zakončení hradeb? Víte, co dělá ten, kdo chodí voprašovat betlém? A jak vypadá člověk, který by se mohl schovat za bidlo a břicho má jako obrácený lavór, nebo ten, kdo je boubelatý jako hrábě? To a mnoho dalšího se dozvíte ve Slovníku nářečí českého jazyka, jehož první část (hesla začínající písmeny A–C) je zpřístupněna na internetové adrese http://sncj.ujc.cas.cz.
Publikace ke stažení zde (PDF)
O popularizaci vědy
13.4.2016
RNDr. Václav Cílek, CSc. (Geologický ústav)
Popularizace bývala v zásadě chápána jako situace, kde vědec sděloval, k čemu došel. Dnešní situace je mnohem složitější a tím i zajímavější, éra, kdy získávání vědeckých poznatků bylo automaticky považováno za něco dobrého a nezpochybnitelného, skončila. Dnes se lidé ptají, co výsledky znamenají, a protože hodnocení významu je možné jenom na základě nějakého žebříčku hodnot, tak se věda posouvá z objektivity číselných údajů k subjektivitě názorů, co tato čísla znamenají. V podstatě se tak ocitá ve společenském, mimovědeckém prostoru. Zároveň s tím se mění i prostředky popularizace a vedle knih a článků se stále více využívají internetové stránky, krátká videa či nahrávky přednášek. Stále však platí, že popularizace spočívá v převedení složitého vědeckého jazyka do obecně srozumitelné formy a o zasazení specializované znalosti do širšího propojeného kontextu. Jejím cílem je informovat o tom, co se v daném oboru děje, rozšiřovat prostor obecné vzdělanosti a celkově vytvářet informovanou, kritickou a poznáním bohatou společnost.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Nářečí dříve a nyní: Český jazykový atlas
10.11.2015
druhé, aktualizované vydání
Brožura z dialektologického oddělení ÚJČ v Brně přináší stručné informace o rozsáhlém výzkumu českých, moravských a slezských nářečí, která v dnešní době nenávratně mizí přímo před očima. Podrobně jsou poznatky z tohoto bádání shrnuty v šestisvazkovém Českém jazykovém atlase. Materiál pro Atlas byl shromážděn v šedesátých až sedmdesátých letech 20. století v 420 venkovských lokalitách a 57 městech během výzkumu, jehož se zúčastnilo téměř 5400 nářečních mluvčích.
Na mimořádnou hodnotu Českého jazykového atlasu ukazuje i skutečnost, že mu v roce 2008 byla v soutěži Slovník roku udělena Cena poroty za výkladový slovník.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Zvířata a paragrafy
12.8.2015
Publikace ke stažení zde (PDF)
Jak se mluví mezi živly
29.7.2015
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA (Ústav pro jazyk český)
Vězňové, kriminálníci, muklové, štráfové a basmani – zkrátka ti, co kroutí basu, bešelí za katrem, sedí v lochu, v krimu, v chládku, v báni či v lapáku, protože vyfásli nášup, baťoh, ranec, flastr, paletu, pálku, palbu, raketu, nálož neboli trest – se dorozumívají argotem, tedy mluvou podsvětí (galerky), která je jiným nesrozumitelná. Stejně jako všechny druhy slangů a hantýrek také argot vzniká jako projev spojený s určitým (většinou výlučným) prostředím nebo s lidskou činností – nezřídka právě proto, aby se zamezilo obecnější srozumitelnosti.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Jazyková poradna
9.2.2015
Připojením ÚJČ k internetu v roce 1998 se poradenská činnost obohatila o další formu zodpovídání dotazů, která s sebou přinesla radikální nárůst počtu tazatelů. Proto vznikla internetová příručka českého jazyka. Vytvoření anglické verze rozhraní pak umožnilo lepší orientaci v příručce i těm tazatelům, kteří nemluví česky, ale potřebují informace o češtině (např. zahraničním studentům).
Publikace ke stažení zde (PDF)
Nové počasí
12.12.2014
Nebýt skleníkového jevu, nejspíš bychom vůbec nežili nebo se tísnili kolem rovníku a bojovali o prostor. Byli bychom chlupatí a špatně vychovaní. Zasahovat do něj však může být nebezpečné, protože i takřka nepostřehnutelné zvýšení teploty o 0,5 °C změní organizaci větrů a přísun vody, což může vést v některých oblastech k extrémním suchům a v jiných k záplavám. Na pochod za vláhou a lepšími životními podmínkami by se tak mohlo vydat kolem půl miliardy lidí. Jak bude vypadat nové počasí, na které bychom se měli připravit?
- Celou publikaci si můžete STÁHNOUT ZDE (PDF)
Výzkum pro zdraví
27.2.2014
Ilustrační foto