Jak se jmenuje naše vlast, 2. vydání

20.3.2024

Libuše Čižmárová (Ústav pro jazyk český)

Jak se jmenuje naše vlast? Zdánlivě jednoduchá otázka, ale podle bouřlivých sporů v minulých letech to tak úplně jednoduchá otázka není. Druhé vydání brožury se ohlíží za vývojem posledních let a přináší malý rozbor historických kořenů. Ačkoliv každé jméno, tedy i jméno státu, je primárně lingvistická záležitost, v tomto případě už dávno s lingvistikou nevystačíme. K názvu země se vyjadřují politici, spisovatelé, novináři a mnozí další…

Publikace ke stažení zde (PDF).

Jak se děti učí mluvit

21.8.2023

Filip Smolík (Psychologický ústav)

Výzkum osvojování jazyka v dětství pomáhá vědcům řešit základní otázky psychologie, jazykověd a kognitivních věd, které se týkají povahy lidského jazyka, znalostí o světě a jejich využívání při komunikaci. Výzkum dětského jazyka má ale také důležité praktické dopady. Jazyk je základní médium lidské komunikace a tím i socializace dítěte, jeho zapojování se do společnosti. Zároveň je hlavním prostředkem vzdělávání. Proto je důležité chápat, jakým způsobem se u dětí rozvíjí znalost zvukového systému jazyka, slovní zásoby i gramatických pravidel a principů. Studium osvojování jazyka také pomáhá identifikovat děti, u kterých tento proces probíhá s obtížemi, a hledat způsoby, jak jim pomoci. Tato brožura seznamuje čtenáře se základními oblastmi výzkumu osvojování jazyka, s jeho metodami i s tím, jaké problémy mohou nastat během jazykového vývoje dětí. Ukazuje také základní principy a nástroje pro posuzování a měření jazykového vývoje v dětství.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Pravidla krizového chování

7.9.2022

Václav Cílek (Geologický ústav), Miroslav Štěpán, Hynek Beran, Pavel Hrzina

Díky svým výzkumům se Geologický ústav AV ČR, v. v. i., začlenil do evropského proudu podobných institucí, kde cílem výzkumu už není jenom poznání minulých procesů vývoje geosféry a biosféry, ale i jejich využití k tomu, abychom pochopili geologické a paleobiologické trendy směřující do současnosti, či dokonce do budoucnosti. V rámci interdisciplinární spolupráce se tak vynořují nejrůznější témata zahrnující hrozící extrémní výkyvy počasí či energetické krize.

Předkládaná brožura se zaměřuje na tzv. rodinnou připravenost na nenadálé krizové události, jako jsou živelní pohromy, výpadky proudu či dodávek plynu a situace vyžadující rychlou evakuaci obyvatel.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Šikanování na školách

24.4.2020

PhDr. Lenka Kollerová, Ph.D., Mgr. et Mgr. Anna Pospíšilová, Ph.D., doc. Mgr. Pavlína Janošová, Ph.D. (Psychologický ústav)

Příručka seznamuje čtenáře se základními fakty o školním šikanování v období dětství a dospívání. Školní šikanování zahrnuje šikanování v běžném prostředí (ve škole, na cestě do školy apod.) i šikanování v online prostředí (tzv. kyberšikanu). Zabýváme se definicí, výskytem a formami šikany. Předkládáme i praktické tipy pro školy, jak šikanování předcházet a jak postupovat při jeho řešení. Cílem příručky je představit základní poznatky o školním šikanování.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Mikroskopické houby na poštovních známkách

20.3.2019

RNDr. Alena Nováková, CSc. (Mikrobiologický ústav)

Poštovní známky byly až donedávna nedílnou součástí našeho života. S rozšířením internetu a mobilních telefonů ustoupilo posílání pohlednic a dopisů do pozadí, přesto ale stále vycházející poštovní známky a aršíky patří mezi „malá umělecká díla“ vyhledávaná sběrateli. Na celém světě jsou vydávány známky, série známek a aršíky tematicky zaměřené na významné osobnosti, přírodu, umění, vědu atd. Publikace z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., přináší přehled dosud vydaných známek s tematikou mikroskopických hub.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Migrace a česká etnologie

5.6.2018

PhDr. Stanislav Brouček, CSc. (Etnologický ústav)

Posláním etnologie je nalézat podstatu světa lidí ve srozumitelných každodenních souvislostech, ať už se jedná o minulost, nebo přítomnost, přičemž migrace přestavují jedno z hlavních témat tohoto oboru.

V předkládané publikaci nejde o představení vývoje teorií, nýbrž především o to, co etnologie v podmínkách Etnologického ústavu AV ČR zkoumala, publikovala a čím se hodlá zabývat ve smyslu svého specifického pohledu. Byl to a dosud je především zájem o vnější migrace, tedy vystěhovalectví (emigraci) za hranice českých zemí v různých dobách, nebo také o vyhnání, vypuzení (exil). Studuje též přistěhovalectví do českých zemí (imigraci) a v návaznosti na příchod jinoetnické populace zkoumá také problematiku integrace, cizinectví nebo menšinový život národnostních skupin, které jsou Českou republikou respektované a podporované. Zabývá se i reemigrací a návratovými programy lidí českého původu zpět do ČR, především pokud se jedná o tzv. řízené migrace. V menším měřítku studuje pohyb obyvatelstva v hranicích ČR (vnitřní migrace).

Publikace ke stažení zde (PDF).

Kouzla a čáry v českých nářečích

8.3.2018

PhDr. Libuše Čižmárová, CSc. (Ústav pro jazyk český)

Jako v mnoha jiných světových kulturách, i na našem území se objevuje fenomén čarodějnictví sahající hluboko do minulosti. Definice tohoto jevu není jednoduchá. České názvosloví spojené s kouzelnickými a čarodějnickými praktikami a osobami tyto praktiky provozujícími je poměrně bohaté. Autorka publikace PhDr. Libuše Čižmárová, CSc., z Dialektologického oddělení ÚJČ AV ČR, v. v. i., v Brně, čerpala zejména z Dotazníku pro výzkum českých nářečí, jenž byl podkladem pro Český jazykový atlas, a z Archivu lidového jazyka, souboru cca 1,5 milionu excerpt, v současnosti digitalizovaných a průběžně doplňovaných o další materiály.

Publikace ke stažení zde (PDF).

Fytoremediace a možnosti její aplikace

20.6.2017

Rozvoj lidské společnosti s sebou přináší znečištění životního prostředí celou škálou látek. Poznání nebezpečí plynoucího z jejich přítomnosti vedlo k vývoji technologických postupů, které by umožnily dekontaminaci. Bohužel některé z nich představují hrubý zásah do krajiny, narušení ekosystémů a z toho plynoucí důsledky. Neustále se však vyvíjejí a testují nové technologie, které jsou k přírodě šetrnější, nenarušují vzhled krajiny a někdy dokonce přispívají k jeho zlepšení. Patří mezi ně i fytoremediační technologie, tedy technologie využívající zelené rostliny nebo rostliny ve spojení s mikroorganismy k rozkladu, fixaci nebo akumulaci různých látek znečišťujících půdu, vodu a vzduch.
Vegetace se tradičně využívá např. podél silnic k zachycení polutantů z provozu aut, při čištění odpadních vod atd. Moderní fytoremediace je přesto stále na počátku vývoje a další výzkum může přinést řadu nových postupů a řešení.

Publikace ke stažení zde (PDF)

Výzkum jihokarpatských nářečí ve Slovanském ústavu AV ČR

27.1.2017

druhé, aktualizované vydání

Mgr. Michal Vašíček, Ph.D., Mgr. Růžena Šišková (Slovanský ústav)

Termín jihokarpatská nářečí označuje východoslovanské dialekty na území dnešní zakarpatské oblasti na Ukrajině a na severovýchodě Slovenska. Hovoří jimi etnikum karpatských Rusínů, jehož příslušníci se obvykle považují za součást ukrajinského národa nebo za samostatný národ. Výzkum jihokarpatských nářečí má v českých akademických pracovištích dlouholetou tradici, sahající do dob první Československé republiky, jejíž součástí byla i domovina karpatských Rusínů – Podkarpatská Rus. O poznání jihokarpatských nářečí se zasloužil především I. Paňkevyč, který popsal jejich fonetiku a morfologii, po celý život také sbíral materiály pro nářeční slovník. Po druhé světové válce se výzkum zaměřoval na jihokarpatská nářečí východního Slovenska, kam byly v letech 1957–1967 organizovány pravidelné dialektologické expedice vedené O. Leškou a A. Kurimským. Materiály těchto expedic a materiály I. Paňkevyče jsou uchovávány a zpracovávány ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i., kde v současné době vzniká elektronická lexikální databáze jihokarpatských nářečí. V roce 2011 byl zahájen nový terénní výzkum na území Slovenska a Ukrajiny, jehož cílem je sběr současného nářečního materiálu. Z lingvistického hlediska budí jihokarpatské dialekty mimořádný zájem jednak pro své archaické rysy, jednak pro intenzivní kontakt se západoslovanskými jazyky a dalšími jazyky karpatského areálu.

Publikace ke stažení zde (PDF)

Jak se jmenuje naše vlast

2.11.2016

PhDr. Libuše Čižmárová, CSc. (Ústav pro jazyk český)

Jak se jmenuje naše vlast? Zdánlivě jednoduchá otázka. Ti, kdo aspoň v posledním roce sledovali tisk a ostatní média, však vědí, že to tak úplně jednoduchá otázka není. Brožura se pokouší o malý rozbor stavu a jeho historických kořenů. Ačkoliv každé jméno, tedy i jméno státu, je primárně lingvistická záležitost, v tomto případě už dávno s lingvistikou nevystačíme. K názvu země se vyjadřují politici, spisovatelé, novináři a mnozí další.

Publikace ke stažení zde (PDF)