|
|
Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.
Těšíme se na Vaše náměty. |
|
|
Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku… Těšíme se na Vaše náměty.
|
Právě vyšlo
19.10.2021
Jaroslav Šebek (Historický ústav)
Většina čtenářů si kardinála Františka Tomáška vybaví jako starého muže, který v listopadu 1989 promlouval v pražské katedrále, nebo si vzpomene, jak v dubnu 1990 vítal papeže Jana Pavla II. při jeho první návštěvě Československa. Někteří z pamětníků či spolupracovníků si mohou vybavit opatrného člověka, který se spíš snažil vyhýbat konfliktům se státní mocí.
V každém případě nešlo o jednoduchou osobnost, kterou bychom mohli interpretovat černobíle. Postupně rostl pod tlakem konfliktů a obtíží a také díky spolupráci s okruhem svých kněžských i laických poradců získával stále kritičtější přístup ke komunistické moci, a stával se tak jednou z ikon zápasu za svobodu a demokracii. Brožura přináší malý vhled do bádání o této nepochybně zajímavé a důležité postavě naší nedávné historie.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Bernard Bolzano
2.3.2021
Marta Vlasáková (Filosofický ústav)
Bernard Bolzano, pozoruhodný pražský matematik, logik a filosof, oblíbený kněz, kazatel a pedagog. Muž poměrně radikálních názorů na nutné společenské změny a velmi umírněných představ o jejich možném praktickém prosazení, které musí probíhat ohleduplným a pozvolným procesem všeobecného vzdělávání a osvěty. Kněz, jehož pravověrnost byla dlouhodobě zpochybňována, sám se však bezvýhradně hlásící ke všem pravdám katolické nauky a toužící vést své studenty a posluchače k jejich poznávání a k životu v souladu s nimi. Učenec, jehož publikované dílo se vesměs nesetkalo s kloudným ohlasem a jehož pozůstalost byla vydávána jen velmi pomalu a liknavě, aby se pak ve 20. století začal těšit věhlasu vizionáře dalšího vývoje logiky a matematiky. Anticipátor podstatných vědeckých myšlenek i průkopník originálních tezí, postupů a neotřelých myšlenek, které snad ještě čekají na své pokračovatele.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Josef Janáček
16.3.2020
Jaroslav Pánek (Historický ústav)
Josef Janáček (1925–1994) patří mezi nejvýznamnější české historiky druhé poloviny 20. století. Svou vědeckou dráhu spojil s Historickým ústavem ČSAV a s ním prožíval politické otřesy, jimiž procházeli československý stát a společnost, Akademie věd i jednotliví badatelé. V období schematického dialektického materialismu si dokázal vytvořit prostor pro relativně nezávislé bádání o hospodářských dějinách raného novověku, v době dočasného uvolnění a pražského jara vytvořil vynikající syntézu dějin českých zemí v počáteční epoše habsburské monarchie, za „normalizace“ sepsal velká díla o Rudolfu II. a Albrechtovi z Valdštejna. Jeho velmi rozsáhlé dílo mělo složku analytickou, syntetickou i popularizační; tou dokázal oslovit širokou veřejnost a kultivovat její historické vědomí. Janáčkovo téměř půlstoleté působení v oboru historiografie je ukázkou, jak se humanitní vědci minulých generací vyrovnávali s prožívanou dobou nesvobody. I v těchto nepříznivých podmínkách dokázal Josef Janáček vychovat řadu odborníků a zajistit kontinuitu kvalitního bádání o starších českých dějinách.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Alois Musil
29.11.2019
Pavel Žďárský (Orientální ústav)
The Academic Society of Alois Musil (ASAM) – ASAM unites researchers interested in the work of orientalist Professor Alois Musil. It extensively generates publications, exhibitions and organises lectures with the aim of popularising the personality of Professor Musil and his work. The Society also analyses Musil’s scholarly works in the context of research activities of his contemporaries as well as the latest findings. It is also aided by studying and researching locations in the Middle East, known to and travelled to by Alois Musil, including film and photo-documentation. An important goal is to digitalise documents connected with the scientific work and life of Alois Musil. More at www.aloismusil.cz.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Jan Patočka
12.9.2017
Publikace ke stažení zde (PDF)
Jan Patočka
8.8.2017
Před čtyřiceti lety, v den úmrtí Jana Patočky (1907–1977), v té době mluvčího Charty 77, odvezli nejvěrnější posluchači jeho přednášek a neoficiálních bytových seminářů z filosofova bytu veškerou písemnou pozůstalost, aby snad nepadla nenávratně do rukou Státní bezpečnosti. Toho dne symbolicky vznikl Archiv Jana Patočky. Ukrytá pozůstalost byla v následujících letech postupně přepisována, uspořádávána a samizdatově vydávána. Celý archivní korpus, soustředěný v letech 1977–1989, spolu s doprovodnými edičními a badatelskými aktivitami, se stal základem dnešního Archivu Jana Patočky, založeného při Filosofickém ústavu ČSAV 1. ledna 1990 a působícího v rámci Akademie věd České republiky do dnešních dnů.
Text brožury je předběžným výstupem z probíhající badatelské aktivity Archivu Jana Patočky, z jeho biografického, archivního, bibliografického a komparatistického výzkumu v rámci Strategie AV21.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Oleg Alexandrovič Lavrentěv
27.2.2017
Ing. Milan Řípa, CSc. (Ústav fyziky plazmatu)
„Pokud by se takový člověk, podobný Lavrentěvovi objevil v Americe, tak by dnes Hollywood zaplavil svět filmy o svém geniálním občanu,“ napsal o něm Alexandr Kuzněcov v roce 2010.
Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor státem podporovaného projektu Magnetického termojaderného reaktoru v Sovětském svazu se ve své kariéře setkal s nechvalně proslulým Lavrentijem Pavlovičem Berijou, vedoucím Zvláštní komise řídící výzkum atomové energie v Sovětském svazu, s Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem, otcem sovětské vodíkové bomby a nositelem Nobelovy ceny za disidentství a Roaldem Zinnurovičem Sagdějevem, ředitelem Ústavu kosmických výzkumů, profesorem fyziky na Univerzitě v Marylandu a spoluautorem neoklasické teorie přenosu energie ve vysokoteplotním plazmatu. Publikace popisuje významného vědce, který stál u zrodu nejúspěšnějšího fúzního zařízení, tokamaku.
Publikace ke stažení zde (PDF)
František Dvorník
17.5.2016
PhDr. Vladimír Vavřínek, CSc., Dr.h.c. (Slovanský ústav)
Msgre Prof. ThDr. František Dvorník (14. 8. 1893–4. 11. 1975) je obecně uznáván jako jeden z předních byzantologů 20. století na světové úrovni; v dějinách české byzantologie byl pak beze sporu největší a nejvýznamnější osobností vůbec. Díky svému zahraničnímu působení je dnes znám spíš ve světě než v České republice, přestože patřil k zakladatelům Slovanského ústavu a do povědomí se vedle významných vědeckých prací zapsal i svým veřejným působením.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Nikolaj Lvovič Okuněv
20.1.2016
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D. (Slovanský ústav)
Publikace ke stažení zde (PDF)
Jaroslav Šterzl a Ctirad John
7.9.2015
RNDr. Martin Bilej, DrSc., a kol. (Mikrobiologický ústav)
Dnes nesmírně důležitý a stále se rozvíjející obor imunologie původně vznikl z poznatků lékařské mikrobiologie, nicméně brzy se osamostatnil. Jedním z těch, kteří stáli u zrodu moderní, světové a hlavně československé imunologie, byl Jaroslav Šterzl, jehož nedožité 90. narozeniny si v roce 2015 připomínáme.
V témže roce slaví své 95. narozeniny další významná osobnost tohoto oboru – Ctirad John, Rytíř stavu lékařského, který se mimo jiné zasloužil o vznik a rozvoj imunologie na 1. lékařské fakultě UK.
Těmto dvěma osobnostem české i světové imunologie jsou věnovány vzpomínky a postřehy jejich nejbližších spolupracovníků.
Publikace ke stažení zde (PDF)