|
|
Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.
Těšíme se na Vaše náměty. |
|
|
Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku… Těšíme se na Vaše náměty.
|
Tornádo
23.11.2022
Petr Zacharov, Petr Münster, Jan Daňhelka, Radek Tomšů (Ústav fyziky atmosféry, Český hydrometeorologický ústav)
Na večer 24. června 2021 mnozí z nás nezapomenou. Několik obcí na jižní Moravě tehdy přepadlo tornádo, které nemělo v české historii obdoby. Mnoho lidí přišlo o své domovy, majetky, šest lidí tornádo bohužel připravilo o život. I zkušení meteorologové byli zaskočeni, protože s tak extrémním jevem nemají zkušenosti a rozhodně jej na našem území neočekávali. Jak to, že ve 21. století nás příroda ještě stále může takhle překvapit?
Tornáda se vyskytují na všech kontinentech, samozřejmě s výjimkou Antarktidy. I když to třeba není obecně známo, vyskytují se i v České republice s průměrnou četností 1 až 3 případy za rok. Ale i přesto, že se nám v současnosti málokteré tornádo schová – díky lidem s chytrými telefony a sociálním sítím – evidujeme roky, např. 2019 a 2020, kdy o žádném výskytu tornáda v ČR nevíme. Možná že v těchto letech tornáda byla – ale nikdo je nezaznamenal. Slabá tornáda s malými škodami mohou snadno uniknout zájmu veřejnosti, a proto neproběhne ani nutný terénní průzkum. Ten je mnohdy jedinou možností, jak prokázat existenci tornáda, lépe řečeno snahou rozlišit stopy po tornádu od stop po přímočarém větru.
V roce 2021 jsme si do české databáze přidali tornádo síly IF4, ze kterého ještě teď přebíhají po zádech mrazivé pocity.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Dvanáct milníků genetiky
25.5.2022
Eduard Kejnovský, il. Pavel Jedlička (Biofyzikální ústav)
Ve vědeckém světě je Brno známo zejména jako město, kde žil a pracoval Gregor Johann Mendel, zakladatel genetiky. Dnešní genetici z celého světa jezdí do Brna, aby navštívili augustiniánský klášter a mohli si tam prohlédnout Mendelův včelín, jeho mikroskop či brýle a také rukopis jeho slavné práce Versuche über Pflanzenhybriden, která položila základy genetiky. V chladných prostorách kláštera i v jeho rozlehlé zahradě mohou návštěvníci nasát ducha místa. V současné době zde genetický výzkum rozvíjí Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Klima a budoucnost našich lesů
21.10.2021
Václav Cílek (Geologický ústav)
Díky svým výzkumům se Geologický ústav AV ČR, v. v. i., začlenil do evropského proudu podobných institucí, kde cílem výzkumu už není jenom poznání minulých procesů vývoje geosféry a biosféry, ale i jejich využití k tomu, abychom pochopili geologické a paleobiologické trendy směřující do současnosti, či dokonce do budoucnosti. Jinými slovy již nás nezajímá jenom odkud přicházíme, ale také kam jdeme. A tak na úspěšné brožury Nové počasí a Zadržování vody v krajině od pravěku do dneška navazuje autor dalším svazkem, tentokrát o tom, jak se s klimatickými změnami vyrovná les.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Pětasedmdesát let OSN
22.7.2021
Jindřich Dejmek (Historický ústav)
Zahraničněpolitickou bezpečnost menších evropských zemí dnes zajišťuje jejich transatlantické spojenectví, jež jim poskytuje jistě efektivnější záruky nežli abstraktní kolektivně bezpečnostní principy Charty. Svůj význam má nepochybně i skutečnost, že část orgánů OSN je – již díky jejich početní síle – ovládána zeměmi tzv. globálního Jihu, jež se často vymezují vůči tzv. Západu, k němuž se Česká republika hlásí. Tato skutečnost by však neměla zastiňovat fakt, že i vyspělé demokracie jsou součástí světového společenství, jehož majoritu – a tedy i majoritu světové populace – tvoří právě rozvojové země, jejichž stav a vývoj bude – v budoucnu nepochybně ještě více než dnes – ovlivňovat i naše životy.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Zadržování vody v krajině od pravěku do dneška
7.4.2021
Václav Cílek (Geologický ústav)
Díky svým výzkumům se Geologický ústav AV ČR, v. v. i., začlenil do evropského proudu podobných institucí. Cílem výzkumu už není jenom poznání minulých procesů vývoje geosféry a biosféry, ale i jejich využití k tomu, abychom pochopili geologické a paleobiologické trendy směřující do současnosti, či dokonce do budoucnosti. Jinými slovy již nás nezajímá jenom odkud přicházíme, ale také kam jdeme.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Tokamak COMPASS
4.2.2020
S. Entler, R. Pánek, M. Hron, V. Weinzettl, A. Havránek (Ústav fyziky plazmatu)
V roce 2019 uběhlo deset let od zahájení vědeckého využívání tokamaku COMPASS pro výzkum termojaderné fúze. Pokročilá geometrie plazmatu a schopnost dosažení H-módu s vysokým udržením energie umožnily široké využití tokamaku ve výzkumu fyziky termojaderného plazmatu. K hlavním cílům výzkumu patřilo studium procesů v okrajovém plazmatu, tepelných toků v plazmatu, studium přechodu do provozních režimů se zvýšeným udržením energie a souvisejících plazmových nestabilit nebo studium ubíhajících elektronů. Tokamak se stal součástí evropské sítě fúzních experimentálních zařízení a zapojil se do celosvětového fúzního výzkumu. Výsledky získané na tokamaku COMPASS zařadily Českou republiku mezi země s pokročilým výzkumem termojaderné fúze.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Krym v dějinách, literatuře a médiích
29.11.2019
Helena Ulbrechtová, Siegfried Ulbrecht, Kerstin Susanne Jobst (Slovanský ústav)
Projekt Krym – historické, literární a kulturní reflexe, který tato brožura představuje, je realizován společně s Vídeňskou univerzitou (prof. Dr. Kerstin Susanne Jobstová, Ústav východoevropských dějin). Tým tohoto projektu se skládá z interních a externích členů, kteří se specializují na problematiku Krymu, z České republiky, Německa, Rakouska, Izraele, Ruska a Ukrajiny. Cílem projektu je dále rozvíjet vědecký diskurs o Krymu a zároveň tuto problematiku zpřístupnit českému publiku.
Projekt je součástí akademického programu Strategie AV21 – Evropa a Stát. Mezi civilizací a barbarstvím, z nějž získává finanční podporu.
Brožura představuje odraz Krymu nejen v klasické literatuře, ale i v současných internetových memech a příspěvcích.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Titul DSc., známka kvality i prestižní klub
12.9.2019
Ivan Netuka ve spolupráci s Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Po novele vysokoškolského zákona na sklonku roku 2001 došlo fakticky ke zrušení titulu doktor věd (DrSc.). Vzhledem k tomu, že pro vědce působící mimo vysoké školy tím byla omezena možnost získání vyšších titulů než Ph.D., rozhodla se Akademie věd České republiky hledat způsob, jak ocenit významnou vědeckou práci a vynikající výsledky odborníků zabývajících se výhradně výzkumem. Proto od roku 2003 uděluje titul doktora věd (DSc.), který do dnešního dne získalo 169 osobností vědy.
Publikace ke stažení zde (PDF).
The Dvůr Králové and Zelená Hora manuscripts
4.7.2019
PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)
The forged Dvůr Králové and Zelená Hora manuscripts are not only an unresolved mystery, but they were also the most published, promoted and translated Czech literary works in the period between their discovery in 1817 and their criticism by T. G. Masaryk and his colleagues in 1886. Moreover, mystifications, including such historical-style hoaxes, are to this day one of the characteristic and currently noteworthy phenomena of modern Czech culture. How has Czech society come to terms with the Manuscripts over the last two hundred years and in what ways are they present in it to this day? Are they a purely Czech historical episode, or do they have their European counterparts? And if so, what were their fates?
Publikace ke stažení zde (PDF).
Systémy pro jadernou energetiku
3.6.2019
Ing. Slavomír Entler, Ph.D., doc. RNDr. Radomír Pánek, Ph.D., Ing. Martin Hron, Ph.D. (Ústav fyziky plazmatu)
Státní energetická koncepce České republiky stanovuje jako jeden z hlavních cílů výzkumu a vývoje v oblasti energetiky zvýšení zapojení tuzemských výzkumných kapacit do mezinárodních aktivit a projektů, jako jsou jaderné reaktory IV. generace a jaderná fúze. Energetický mix naší země bude podle této koncepce založen na využití jaderné energie a obnovitelných zdrojů energie. Právě takový mix poskytuje podle všech dosavadních zkušeností z řady evropských zemí nejvyšší ochranu životního prostředí, protože jaderná energetika má dostatečný potenciál nahradit spalování fosilních paliv a zpomalit tak proces globálního oteplování. Pokrok ve výzkumu jaderné fúze navíc umožní v tomto století integrovat do energetiky fúzní reaktory, které přinesou lidstvu bezpečný a čistý zdroj energie s prakticky nevyčerpatelnými zásobami paliva.
Publikace ke stažení zde (PDF).