Brožura se zabývá původní českou dramatikou vzniklou v letech 1989 až 2010. Snaží se nahlédnout tento umělecký fenomén v kontextu dobové divadelní kultury a dramaturgie, jakož i přiblížit publikační možnosti, oborové ceny a příslušné divadelní festivaly, které se k dramatu té doby vztahovaly, a rovněž představit díla nejvýznamnějších poddruhů (loutkové divadlo) a žánrů tohoto druhu literatury (dramata s náměty z minulosti, dramata se současnou tematikou, postmoderní grotesky, komedie i „nová dramata“), a čtenářům tak nabídnout souhrn základních informací o dramatu uvedeného období.

 

Trends in recent research are marked by interdisciplinarity and growing cooperation between humanities, social and natural sciences. The Historical Geography Research Centre, founded in 2012, represents these trends. It strives to further deepen cooperation in the field of historical geography between different institutions and disciplines in relation to basic and applied research as well as to education. In particular, it establishes a joint institutional platform for historical geography research and education and it brings together team members from the Institute of History, Czech Academy of Sciences and the Charles University in Prague, Faculty of Science.
The centre is output of the project P410/12/G113, ‘Historical Geography Research Centre’ supported by the Czech Science Foundation (GA CR).

 

Styl práce v redakci prošel za posledních dvacet let velkými změnami díky zavedení a stále širšímu využívání počítačů. Základem výběru článků pro publikaci v časopise však i nadále zůstává recenze, tzv. peer-review. V poslední době jsou jako databáze a účinné nástroje recenzního řízení redakcemi stále častěji využívány online peer-review systémy. Při výběru vhodného systému musí redakce zvážit řadu faktorů, jako jsou např. uživatelská příjemnost, možnosti vlastního nastavení, bezpečnost a spolehlivost, cena apod. Časopisy vydávané v Akademii věd ČR mají možnost využívat ScholarOne systém prostřednictvím Knihovny AV ČR (KNAV). Předkládaná publikace se snaží případným novým zájemcům přiblížit základní principy fungování a užívání tohoto peer-review systému v každodenní redakční praxi.

 

Kdo stál u zrodu českého výzkumu řízené termojaderné fúze? Jak podpořila Arcimovičova malorážka mezinárodní spolupráci? Jak se podařilo navázat kontakty se západní Evropou a USA po pádu železné opony?
Autor 14. svazku edice Věda kolem nás (Historie výzkumu řízené termojaderné fúze) Ing. Milan Řípa, CSc., z Ústavu Fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., se tentokrát věnuje historii výzkumu řízené termojaderné fúze České republice.

 

Proces somatické embryogeneze jehličnanů nabízí možnost množit jehličnaté stromy nepohlavní cestou. Vznikají tak geneticky shodní jedinci, které je vhodné využít zejména ve speciálních situacích, kdy je např. třeba získat potomstvo určitého stromu nebo připravit kvalitní sazenice budoucích vánočních stromků. Pak je účelné využít schopnosti rostlin vytvářet z tělních buněk zárodky budoucích rostlin. Ve sterilních podmínkách v kultivačních nádobách na přesně definovaném médiu může na izolované části mateřské rostliny vzniknout embryogenní kultura, která se stává zdrojem téměř neomezeného počtu somatických embryí. Ta se postupně vyvíjejí a zrají, až z nich je možné vypěstovat kvalitní klíční rostliny. Čtenáři se mohou seznámit s jednotlivými kroky somatické embryogeneze od založení embryogenní kultury až po klíčení a také s úskalími této metody množení rostlin.

 

Hledání odpovědí na nejrůznější „Nej…“ je ošidné. Téměř vždycky se najde nějaká okolnost, která jednoznačnou odpověď zpochybňuje. Je tomu tak i v případě odpovědi na otázku, jaké jsou nejstarší zkameněliny Čech a Moravy. Pátrání po nejstarších nepřeměněných (nemetamorfovaných) usazeninách u nás vede do západních a středních Čech, do oblasti tzv. barrandienu a ještě konkrétněji do území tzv. kralupsko-zbraslavské skupiny usazených a vulkanických hornin. Zkameněliny, které tu byly nalezeny, byly zatím vždy kontroverzní a nabízely více otázek než odpovědí. V posledních desetiletích však převládá názor, že nejstaršími pozůstatky dávných společenstev organismů u nás jsou tzv. stromatolity.

 

Observatoř Milešovka je horskou stanicí, tj. stanicí s nadmořskou výškou nad 500 m, s nejdelší souvislou řadou měření na našem území. Stanice začala měřit 1. ledna 1905 a délkou svého měření patří mezi nejdéle sloužící horské stanice na světě. Unikátní charakteristikou stanice Milešovka je její umístění na vrcholu kuželovité hory ve výšce 837 m. Tato jedinečná poloha způsobuje, že její měření mají podobný charakter jako měření v okolní atmosféře. Meteorologická stanice Milešovka slaví již 110 let nepřetržité činnosti. Díky zasazení do Českého středohoří, jedinečnosti přírodního prostředí na vrcholu i v okolí Milešovky, je atraktivním místem pro turisty.

 

Po roce 1989 se zásadně změnila situace české literatury – již více než čtvrt století může vycházet bez cenzury a jakýchkoliv ideologických omezení. Jak se během tohoto období proměnila? O čem a jak píší čeští spisovatelé dnes? Brožura přináší stručný přehled nejvýraznějších trendů české polistopadové prózy a potenciálním čtenářům připomíná nejpozoruhodnější prozaiky a prozaičky i jména děl, která stojí za pozornost. Od těch, která před časem zazářila, ale dnes jsou již pozapomenuta, až po relativní stálice na českém literárním nebi. Zachycuje pulsování mezi postmoderní hravou poetikou, snahou o naléhavé společenské sondy, mnohdy konfrontujícími naši přítomnost s traumaty minulosti, a intimněji laděnými pracemi zachycujícími peripetie každodenního života.

V poslední době u nás vychází každý rok přes sedmnáct tisíc titulů. Podle výzkumů přečte za rok aspoň jednu knihu 84 % obyvatel ČR; každý z nás přečte ročně v průměru dvanáct knih a denně četbě věnuje třicet tři minuty. Víme ale, co čteme? Vyznáme se v knižní produkci? Rozumíme tomu, co je literatura? Literární věda pomáhá čtenáři orientovat se v nepřehledném pralese literatury, který je součástí lidské kultury od počátků psané kultury až dodnes. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., (ÚČL) je jediným neuniverzitním pracovištěm v České republice, které se věnuje základnímu výzkumu v oblasti literární vědy, a centrální institucí literárněvědné bohemistiky v jazykovém i teritoriálním vymezení v mezinárodním měřítku.