Radek Mikuláš (Geologický ústav)
Paleoichnologie (z řeckého ichné = pohyb) se zabývá širokým spektrem objektů zvaných ichnofosilie. Ty jsou poměrně běžně nalézány v horninovém záznamu, případně v substancích vytvářených organismy (schránky, kosti, dřevo, jantar aj.).
Nejbližší obecnému porozumění jsou zkamenělé šlépěje a jejich řady (sledy) či doupata (nejen savců, mnohem častěji jde o obydlí bezobratlých uvnitř mořského dna). K ichnofosiliím dále řadíme tzv. potravní stopy, např. požerky na povrchu dna a stopy po projídání hlubokých partií usazeniny nebo půdy. Dávnou geologickou historii však mají i složité konstrukce, jakými jsou tzv. agrichnia – stopy po úpravě substrátu k produkci potravy, tj. ekvivalent lidmi provozovaného zemědělství – a chemichnia (stopy vytvořené k jímání plynů použitelných k chemosymbióze s mikroorganismy, nejčastěji metanu a amoniaku). V poslední době začíná být doceňován význam tzv. sekvestrichnií – stop po skladování dlouhodobě poživatelné organické hmoty.
Publikace ke stažení zde (PDF).
14. 5. 2021