|
|
Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.
Těšíme se na Vaše náměty. |
|
|
Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku… Těšíme se na Vaše náměty.
|
Ichnofosilie
Radek Mikuláš (Geologický ústav)
Paleoichnologie (z řeckého ichné = pohyb) se zabývá širokým spektrem objektů zvaných ichnofosilie. Ty jsou poměrně běžně nalézány v horninovém záznamu, případně v substancích vytvářených organismy (schránky, kosti, dřevo, jantar aj.).
Nejbližší obecnému porozumění jsou zkamenělé šlépěje a jejich řady (sledy) či doupata (nejen savců, mnohem častěji jde o obydlí bezobratlých uvnitř mořského dna). K ichnofosiliím dále řadíme tzv. potravní stopy, např. požerky na povrchu dna a stopy po projídání hlubokých partií usazeniny nebo půdy. Dávnou geologickou historii však mají i složité konstrukce, jakými jsou tzv. agrichnia – stopy po úpravě substrátu k produkci potravy, tj. ekvivalent lidmi provozovaného zemědělství – a chemichnia (stopy vytvořené k jímání plynů použitelných k chemosymbióze s mikroorganismy, nejčastěji metanu a amoniaku). V poslední době začíná být doceňován význam tzv. sekvestrichnií – stop po skladování dlouhodobě poživatelné organické hmoty.
Publikace ke stažení zde (PDF).
14. 5. 2021